Klíč k úspěšnému sušení bylinek nespočívá v rychlosti, ale v šetrnosti k rostlinným silicím. Ideální je sklízet bylinky za suchého dopoledne, těsně před rozkvětem, kdy je koncentrace vonných olejů nejvyšší. Před samotným procesem je nikdy neomývejte, pouze je jemně setřeste od hlíny a prachu; případnou vlhkost z rosy nechte oschnout na vzduchu. Rozhodně se vyhněte přímému slunci a umělému teplu z trouby či mikrovlnky, které silice doslova „spálí“ a bylinky zbaví vůně i barvy. Přírodní cesta je vždy nejlepší, ať už svazky zavěsíte košťátky dolů na suchém, tmavém a dobře větraném místě, nebo je rozložíte na síta či čisté plátýnko.
Pro uchování maximálního aroma doporučuji bylinky sušit v celých větvičkách, nikoli nasekané, protože řezné plochy urychlují ztrátu těkavých látek. Svídejte se do malých, volných svazků, aby měl vzduch dokonalý přístup mezi stonky; příliš natěsno slisované trsy snadno plesniví a hnědnou. Sušení bylinek v trsech je osvědčenou metodou, ale pokud nemáte možnost závěsu, rozložte je do jedné vrstvy na dřevěné rámy potažené gázou a jednou denně je obraťte. Dbejte na to, aby teplota v místnosti nepřesáhla třicet pět stupňů a aby vzduch nebyl vlhký – jinak se ztratí nejen vůně, ale začnou se množit bakterie. Bylinky jsou suché ve chvíli, kdy stonky křupou a listy se snadno drolí, ale ještě si zachovávají svou zelenou barvu.
https://uromexilforte.cz/ sušení bylinek dokončíte, neodkládejte zpracování na později. Listy oberte co nejdříve od stonků a uložte je do čistých, suchých sklenic s těsně přiléhajícím víčkem, které zabrání přístupu vzduchu i světla. Celé listy uložené vcelku si uchovají silice mnohem lépe než drcené; drť připravujte až těsně před použitím. Skladujte je na tmavém a chladném místě, ideálně v kuchyni, ale mimo dosah sporáku a trouby. Tímto postupem si zajistíte, že vaše sušené bylinky budou mít i po měsících skladování téměř stejnou vůni jako čerstvě natrhané. Každou sklenici si ještě označte názvem, a pokud si dáte záležet, vydrží vám krásně aromatické až do další sklizně.
