Pravidla odstupu při sezení kolem nízkého stolku vycházejí z prosté fyziky: čím níž je deska stolku, tím blíž k sobě musí být těla, aby se ruce dostaly pohodlně k šálkům, miskám nebo sklenicím. Když lidé sedí příliš daleko, musejí se předklánět, podpírat lokty ve vzduchu nebo se naklánět do stran, což po chvíli unaví ramena i záda. Začni proto tím, že každému sedadlu vymezíš vzdálenost od hrany stolku zhruba na šířku dlaně až dvou dlaní. Sedák pak bývá kousek pod úrovní kolene, takže stehna směřují mírně dolů a chodidla zůstávají celou plochou na podlaze. Tím získáš stabilní základ, ze kterého se dá přirozeně naklonit k jídlu i zpět do opory.



Druhým krokem je rozestup mezi jednotlivými sezeními. Když je židle nebo podložka příliš blízko souseda, lokty se srážejí a člověk instinktivně uhýbá dozadu, čímž si ničí odstup od stolku. Nech proto mezi sedadly mezeru na šířku pěsti až dvou pěstí, u nižších stolků raději o něco větší. https://zelena-akademie.cz/ platí, že čím výš sedíš, tím dál od stolku můžeš být, protože paže mají přirozenější úhel. Pokud sedíš na zemi nebo na nízké podložce, musí být vzdálenost od desky menší, jinak se dostaneš do nepříjemného předklonu. Uspořádání sezení pak drž v kruhu nebo v mírném oblouku, aby se všichni mohli dívat do středu stolku bez otáčení trupu.






Nakonec počítej s tím, že správné odstupy se mění podle počtu lidí a tvaru stolku. U kulatého nebo oválného stolku stačí sedadla rovnoměrně rozložit po obvodu a nechat mezi nimi stejné mezery; u hranatého se vyhni sedění přímo v rozích, kde se stehna tlačí do hrany. Před usednutím si projdi prostor bokem a zkontroluj, jestli se dá pohodlně vstát, aniž bys strkal do souseda nebo převrhl nádobí. Pokud se někdo tlačí, přidej mu prostor uvolněním krajního místa, ne posunem celého uspořádání sezení. Když všichni dodrží tyto zásady, ruce se dostanou ke stolku bez napětí, rozhovor plyne přirozeně a nikdo nemusí řešit, kam s lokty.